Pokud se na to dívám ze slovesné stránky, tak tradiční = tradice. Trampové si od samého začátku své existence tradice vytvářeli. A postupně měnili. Ví kupříkladu někdo, kdy vzniklo tolik trampsky typické zalomení palce? Od kdy se potlach nazývá potlachem? Nikdo to asi přesně neví, ale tradiční projevy trampingu to jistě jsou. A zrovna tyhle tradiční jevy rozhodně nevymírají. Vždyť stačí zadat do vyhledávače slůvko potlach a vysype se na vás spousta odkazů na nekonečné množství akcí, které se tak nazývají, ačkoli s tím původním „tradičním“ potlachem moc společného nemají. Já osobně se těmto setkáním raději vyhýbám. Přijde mi líto obětovat ušetřený víkend na, vyznavači potlachů prominou, obyčejnou chlastačku (vím, existují výjimky s prohibicí, ale těch je jak šafránu a ani ty by mě asi nelákaly). To raději jedu na vandr. Do lesů, k potůčkům a řekám, kde se napiju vody, rumu, či piva, kdy se mi zachce. A když už jsme u tradice a dnešních potlachů, kdo si mohl za první republiky dovolit přijet na flek autem, tak jak je to dneska běžné? Vždyť i vlak byl luxusem. Chodilo se pěšky v dosahu bydliště. I proto první trampské osady vznikaly nedaleko velkých měst. Spousta lidí argumentuje, že tramping je stav duše a nemá nic společného s oblékáním, výbavou atp. A mnoho tzv. ortodoxních trampů oponuje, že právě v té výbavě a oblečení stále žije tradiční tramping. Jde o to, ze které doby má ta tradice být. Z první republiky? Z šedesátých let? Či snad z let osmdesátých? Každá doba se na trampingu svým způsobem podepsala. A upravila tradice. Je tedy nesmyslné tvrdit, že tradiční tramping vymírá. Nevymírá. Jen se stále mění a mění se rychleji než doposud. Což mnohým nedochází a nechtějí se s tím smířit. Vlastně ani nemusí. Protože mohou pozvednout imaginární vlajku onoho svého „tradičního“ trampingu a hrdě ji nést. Nikdy si však nemohou být úplně jisti, že jejich pojetí tradice je opravdu to nejsprávnější.
Možná právě proto je rozumnější se s vývojem smířit a jet si dál po své koleji, vyznávat své pojetí trampingu a nenechat se „znechutit“ ať už tzv. ortodoxním pojetím trampingu, či jeho pravým opakem tzv. outdoorem. Mě osobně stačí se držet někde mezi. Mě osobně stačí jednou za čas sbalit bágl (jedno jaký), sehnat pár spřízněných duší a vyrazit. Vyrazit tam, kde teplo a světlo dává oheň, přítomnost kamarádů a zatím zachovalá příroda. A nutně si kvůli tomu nemusím říkat tramp...
I když se jím cítím být :-).
Pavouk alias Pavouckej
-2°C
-1°C
